Radioamatérská olympiáda: Moje cesta CQ WW DX Contestem

7.12.2025

CQ WW DX Contest v CW je zaslouženě považován za "Radioamatérskou olympiádu" a ultimativní zkoušku pro každého, kdo to s radioamatérským závoděním myslí vážně. Závod každoročně přitahuje ty největší a nejlepší stanice z celého světa. Loňský rok jsem si účast jen tak zkusil, abych zjistil, jaké to vlastně je. Odjel jsem jen něco málo přes 17 hodin a bral to spíše jako hoby. Zároveň jsem se učil pracovat se závodním deníkem N1MM. Letos jsem se k tomu ale postavil mnohem zodpovědněji.

Stejně jako loni jsem zvolil kategorii QRP, aby případné neúspěchy nebyly tolik slyšet. Hi. S deníkem jsem se už naučil, takže jsem mohl naplno využít potenciál telnet clusteru. Doma jsem si zařídil volno na celý víkend a byl jsem plný očekávání. V pátek večer jsem pro jistotu lil jedno kafe za druhým, abych vydržel prvních pár hodin.

V jednu hodinu ráno to začalo. Zahučelo v úlu a proběhla první spojení. Vše šlo hladce a i s 5W při mizerných podmínkách mě protistanice braly celkem dobře a napoprvé. Obdivuhodně smekám před ostatními operátory za jejich trpělivost a bystré ucho.

Musím zmínit, že nejezdím v režimu RUN, protože moje telegrafie zatím není na takové úrovni, abych se vypořádal s tak vysokou rychlostí a už vůbec ne s pileupem. Spojení tedy probíhalo metodou Search & Pounce (hledání a odpovídání) zaslechnu stanici, a když se chci ozvat, musím počkat na mezírku a vecpat se tam. Vím, že je to velice neefektivní, ale pro začátečníka mého ražení ideální. Nezávodím, abych vyhrál, ale abych sbíral zkušenosti a překonal svůj loňský výsledek.

Kolem půl třetí ráno našeho času jsem měl již přes 50 spojení. Na 40m mi největší radost udělala Čína a Japonsko – spojení na první dobrou, bez zaváhání. Dál jsem se prokousával Evropskými stanicemi, převážně z Balkánu. Po 80 spojeních jsem zaklapl notebook a šel do peřin.

V sobotu ráno jsem vstával kolem osmé, dal si buchtu od babičky a uvařil kakao. Během dne byly na paškálu vyšší pásma. Povedlo se navázat spoustu spojení s Američany, Kanadou a Karibikem. Dokonce jsem stihl i uvařit oběd! Jel jsem víceméně celý den s malými přestávkami. Spát jsem šel kolem deváté večer s plánem vstávat ve 3 ráno, abych si vyzkoušel noční provoz, ve kterém rádio normálně nezapínám. Pomalu se už začala projevovat únava a polevování v soustředění. Do postele jsem definitivně zamířil kolem šesté hodiny ranní.

Neděli přes den jsem věnoval vyšším bandům a k večeru jsem se vrátil na 40m. Kolem 19. hodiny mi vypršel časový limit 24 hodin vysílání v mé kategorii. Byl jsem unavený, ale nadšený. Mnohonásobně jsem překonal loňský výsledek a zjistil jsem, že i bez RUN provozu je to pro mě obrovská zkušenost. Velice doporučuji každému začínajícímu telegrafistovi. Po pár spojeních je rychlost snesitelná (tedy ne všechna) a report už nemůže být jednodušší. Příští rok, jestli se trošku zlepším, začnu koketovat s myšlenkou chvilkových RUN vstupů, která je pro mne opravdu zatím utopie. Necháme se překvapit co příští rok přinese.

Výsledky a vybavení
Celkem 487 spojení (kolik jich bude platných, se ještě uvidí. Hi.)
Podařilo se mi udělat celkem 20 zón ze 40.
Pro závod jsem použil moje nejoblíbenější QRP radio iCOM IC-705
Anténa je Delta Loop z 80m drátu zavěšený na stromech zahrady ve výšce kolem 10m nad zemí s automatickým tunerem ATU-100 z čínské stavebnice.